Černý Důl - Spartak Hajnice 4 : 2 (2 : 2)

Tak je tady moje poslední ohlédnutí za zápasem, bohužel není moc radostné. Přišla naše první prohra na jaře  a já musím uznat, že zasloužená. Ne že by domácí byli nějak skvělí, to ne, ale nám to vzadu moc skřípalo. Dobrej den si nevybral Honza a už vůbec ne Filip. Pro trenéra je smutné,  když musí střídat brankáře pro výkon, ale my jsme hráli prakticky 55 minut bez brankáře, a to se pak vyhrává těžko. Filip je ale mladý kluk a špatný den si vybere skoro každý hráč. Bohužel u něj je to nejvíc vidět. Mělo by to být pro něj varování, protože k dyž na sobě nebude pracovat, bude mít Hajnice velký problém na místě brankáře. Roman zápas dochytal v pohodě, ale asi těžko bude chytat do 60ti let.

Teď se musím zastavit u rozhodčího. Dopředu podotýkám, že on nám zápas neprohrál. To co ale předvedl, je ukázka toho, jak to rozhodně nemá vypadat. Zápas prakticky odpískal ze středového kruhu a kdo si zakřičel, tak kopal.  Situaci, kdy si domácí hráč chytne rukou balon, který jde do autu, hodí si ho do běhu, a přestože od nás už nikdo nehrál, jde za asistence rozhodčího sám s kolegou na brankáře a dají gól, jsem nepochopil do teď.  To, že se z něj domácí radovali, je jejich věc a pokud je takový gól těší, tak dobře. Jenom jim přeju, aby takovým gólem neprohráli oni. A kdyby náhodou ano, tak ať si vzpomenou na to, že bož&ia cute; mlýny melou, a pak se nerozčilují.Takové góly nepřejemu žádnému mužstvu,protože kazí fotbal a zbytečně vyvolávají pocity křivdy.

V tu chvíli bylo po fotbale. Je pak velmi těžké udržet hráče, aby se nenechali vyloučit. Rozhodčí si dál v klidu pobíhá kolem kruhu a jen naděluje karty. Pokud někdo takhle píská, jen vyhrotí atmosféru.  Těžko se pak divit, že jsou hráči vylučovaní. Strkají do sebe diváci, hráči chtějí odejít z hřiště, hádají se, cítí velikou křivdu a ty trenére je ukočíruj. Jestli ten rozhodčí píská jen kvůli tomu, že za to má nějaký peníze, tak by snad bylo pro fotbal lepší, aby mu je svaz posílal a nedelegoval ho. Nadělalo by to daleko míň zlé krve, prot ože hráči, když začínají mít červeno před očima, se dokáží uchýlit k zákrokům, kde už jde o zdraví. A to je špatně, moc špatně. Hráčům chci poděkovat, že se udrželi a dohráli v jedenácti.

Na závěr chci poděkovat i za celou sezónu. Jak hráčům, tak i všem, co se kolem nás točí. A samozřejmě i fanouškům, kterých přijelo opět hodně a i přesto, že jsme prohrávali, tak nám nepřestávali fandit. Opravdu díky!!

Nejlepší hráči:  Vancl, Pilař, Černý

Spartak Hajnice - Jiskra Libeč 4 : 2 (1 : 0)

Tak máme za sebou poslední utkání na domácím hřišti v tomto ročníku. Myslím, že to bylo kvalitní rozloučení, které obsahovalo prakticky všechno. Přijel velice kvalitní soupeř. Podle mě nejlepší kdo u nás na jaře hrál a i my jsme mohli postavit velice silnou sestavu v čele s Leošem a Pepou, kteří se loučili a bylo to znát. Opět se ukázalo, jak důležití hráči to pro nás byli. Leoš se v první půli trochu hledal, což není div, vždyť půl roku nehrál. V druhé půli si vzpomněl, jak rozhodoval zápasy. Dal dva góly a minimálně třikrát poslal hráče do gólových šancí. Jenže si vybral hráče, kteří s nimi dobře nenaložili, a tak zůstalo jen u šancí. Pepa když vleze do brány, tak nám vždycky ukáže, jaká je to velká škoda, že nechal fotbalu. Zápas se musel divákům líbit, protože se na hřišti neustále něco dělo. Žádná nuda a šeď.
Dostali jsme se do vedení po krásné spolupráci Martinů (Vancl,Teuber) a nedali dalších pár šancí. Hosté se postupně tlačili dopředu a nechávali vyniknout Pepu. Ten si na nedostatek práce rozhodně nemohl stěžovat. Druhá půle pro nás začala výborně. Nejprve Michal asi po minutě na  hřišti dal hlavou na 2:0 a zanedlouho Leoš zvýšil na 3:0. Zdálo se, že není co řešit, zvláště po tom, co jsme ještě dvakrát běželi sami na brankáře. Jenže jsme nedali a hosté z nenápadné akce potrestali naše sebeuspokojení a snížili na 3:1. Když potom po pěkné akci snížili na 3:2, začalo být z poklidného zápasu drama.
Naštěstí Pepa nechtěl poslední zápas prohrát,  předvedl pár skvělých zákroků, a tím zažehnal situace, při kterých nám bylo docela úzko. No a i Leoš chtěl poslední zápas doma vyhrát, tak obešel, co mu stálo v cestě. Ještě si k tomu lehnul (i když ne dobrovolně) a dal rozhodující gól. Libeč byla těžkej soupeř a hráči zaslouží pochvalu za to, jak k zápasu přistoupili.
Bylo to vybojované vítězství a pro mě krásnej dárek na rozloučenou. Takže: Díky moc, pánové!!!!!!!

Nejlepší hráči: Vancl J., Patka, Hejný

Spartak Hajnice - Prosečné 3 : 1 (2 : 0)

Tak sláva, podruhé v řadě jsme vyhráli a vypadá to, že jsme se zbavili remízového zakletí. Přestože jsem přesvědčený, že jsme vyhráli zaslouženě, je tam takové malé ale...  Po zápase jsem si šel podat ruku s hosty a  jeden hráč mně řekl, že to vlastně vyhráli za nás. Když jsem se nad tím zamyslel, tak měl vlastně pravdu. První gól nám daroval jejich obránce luxusní nahrávkou Martinovi (Tauber), který šel sám na brankáře a kupodivu bezpečně proměnil. Druhý jsme dali z penalty a ten třetí, když už se nemohli dívat na to, co všechno zahazujeme, si raději dali sami.
Je pravda, že se nám to asi zalíbilo, a tak jim Filip dovolil dát gól, který ten hráč už asi v životě nedá. Lehkou střelu někde z boku a skoro od půlky hřiště kontroloval v klidu a s přehledem, bohužel ale až do sítě. Další dárky se už nerozdávaly, a tak tři body zůstaly doma. Je pravda, že pokud bychom opět nevynikli v naší parádní disciplíně (neproměňování šancí), mohli jsme zápas vyhrát v klidu a větším rozdílem. Hráči si zaslouží pochvalu za přístup a bojovnost. Bylo hodně vidět, jak chtějí zápas vyhrát. A to je dobře pro ně i pro fanoušky, kteří přišli opět v hojném počtu

Nejlepší hráči: Černý, Hejný, Pilař 

Lampertice - Spartak Hajnice 1 : 4 (1 : 3)

Tak konečně neskončil náš zápas remízou. Jsem moc rád za tři body, ale to je vše. Správně to mělo být  15:2 a je neuvěřitelné, co dokážeme nedat. Připadá mně, že jsme neproměňování šancí povýšili na umění. To, že jsme měli tolik šancí, nevyplynulo z naší kvalitní hry, ale spíše z odevzdanosti domácích hráčů. Bylo vidět, že lepili sestavu kým to jen šlo. Po dvaceti minutách skoro přestali běhat, a to hlavně dozadu.
To, že jsme dali jen čtyři branky, je skoro ostuda. Nabízelo se nám toho daleko více.
Příjemným překvapením byli pro mě mladí hráči, dostali více prostoru než jindy a rozhodně nezklamali. Je vidět, že  budoucnost hajnického fotbalu není zas tak černá, jak se zdálo a to je moc dobře. Je dost možné, že se příští rok bude hráčský kádr trochu měnit a je dobře, že je kam sáhnout pro náhradu.

Nejlepší hráči: Teuber, Černý, Gult Vr.

Spartak Hajnice - Malé Svatoňovice 1 : 1 (0 : 1) na penalty 3:2

Šestý zápas na jaře a pro změnu opět remíza. Je to až neuvěřitelný ,jak se to opakuje. Tentokrát musím uznat, že byla zasloužená. Na jedné straně mě překvapili hosté. To bylo úplně jiné mužstvo než na podzim. Jsou běhaví  a silní ve středu hřiště a ne nadarmo dostali nejmíň gólů z celé třetí třídy a to i přestože jsou v tabulce až jedenáctí. Na druhé straně my. To není ta Hajnice z podzimu. Trápí nás absence zraněných hráčů, ale na to bych se nevymlouval. Horší je, že dost hráčů je z formy a vyloženě se trápí, což bylo krásně vidět v první půli. Nejde nám kombinace a na spočítání hezkých akcí lehce stačí prsty na jedné ruce. Abych jen nekritizoval, tak se na to zkusím podívat z té lepší stránky. Je pravda, že jsme na jaře v normální hrací době ještě neprohráli a to se drtivá většina zápasů pro nás vyvíjela nepříznivě.
Tady je potřeba hráče pochválit, že přestože skoro pokaždé prohráli první poločas, tak to nevzdali a převážně velkou bojovností uhráli remízu. Další velký klad je, že se nám daří při penaltách. Většinu jsme jich vyhráli a připsali si druhý bod. Teď naposled to demonstroval Martin (Teuber). Když došlo na penalty, šel se do brány pokusit nějakou chytit a to se mu ve třetí sérii povedlo.  Díky tomu, že naši střelci byli úspěšní (Gult Vr., Černý) mohl rozhodnout penaltou, při které při něm stáli nejen všichni svatí, ale i drn hajnického hřiště.

Nejlepší hráči: Teuber, Poláček, Pilař

Starý Rokytník - Spartak Hajnice 1 : 1 (1 : 0) na penalty 3:2

Tak už se z toho stává pomalu evergreen. Pátý zápas, pátá remíza. Tahle ale bolí nejvíc a vůbec nás neomlouvá, že jsme byli dost oslabeni. Vždyť hráčů na hřišti jsme měli stejně jako soupeř jedenáct, jenže oni se o ten bod víc rvali a přišlo mně, že my jsme byli s bodem celkem smířeni. Klasika: Opět jsme prohrávali, opět jsme o poločase přeházeli sestavu a opět jen vyrovnali. Smutné je, že jsme dostali gól snad z jediné střeli na naši bránu. V první půli hořela obrana, hlavně střed, kde Honza ani Kuba novou roli nezvládli. Na můj vkus bylo až moc vidět, jak moc chybí Vráťa. Druhou půli se vrátili na svá místa a v&yacut e;kon byl o poznání lepší. Roli stopera s přehledem zvládl Tomáš. Kopali jsme snad deset rohů a nic jsme z nich, až na pár závarů, nevytěžili. Vím, že nám chybí všichni tři útočníci, ale je smutné, že se nenajde nikdo, kdo by to vzal na sebe a chtěl zápas rozhodnout, jako nám to předváděl na podzim Leoš. (Mimochodem: když viděl, jak se nám rozpadá sestava, tak nám přišel dnes na druhý poločas pomoc. Bylo znát, že půl roku nehrál, ale rozhodně byl přínosem. Vážím si jeho pomoci.) Bohužel z tlaku, který jsme si vytvořili, jsme dokázali vytěžit jen vyrovnání. Romanovi a Láďovi se poslední dobou moc nedaří, Vráťa plus útočníci nehráli, a tak ani není moc na výběr, kdo by gól dal. Ještěže k nám přišel Pepa, který nás drží nad vodou, ale je na to bohužel sám.

Nejlepší hráči: Černý, Poláček, Pejcha

Spartak Hajnice - MFC Svoboda nad Úpou 3:3 (2:2) na penalty 3:2

Kdyby mně někdo řekl, že ze dvou zápasů s prvním a druhým týmem tabulky, budeme mít čtyři body, moc bych tomu nevěřil a přesto se to stalo. I když po konci dnešního utkání ve mně převládalo spíše zklamání, což je celkem pochopitelné, když jsme dvě minuty před koncem nedali penaltu. Ale s odstupem času beru tyto dva zápasy jako úspěch, jako velký úspěch.
Svoboda se u nás představila jako zatím nejslabší mužstvo na jaře, ale rozhodně nebyli slabí a my jsme jim k tomu bodu dost pomohli, protože jsme si nechali dát dva hloupé góly. Přitom jsme byli jasně lepší. Už tvrdá střela Martina(Teuber) skončila na tyči, a když potom Tomáš střelou pod břevno dal vedoucí gól, zdálo se, že to bude pohodový zápas. Jenže potom jsme hostům nabídli zmíněné dvě branky a najednou z ničeho vedli. Naštěstí Pepa (Černý) nádherně vymetl pavouky z pravého rohu branky a bylo srovnáno. Když nás pak Honza krásně poslal hlavou po rohu do vedení,věřil jsem ve výhru.
Jenže deset minut před koncem Honza zbytečně ve vápně fauloval a hosté srovnali na 3:3. Ještě nám svitla naděje dvě minuty před koncem, kdy i my měli výhodu penalty. Jenže jsme nedali, a tak utkání skončilo i díky skvělému zákroku Romana v poslední minutě nerozhodně.
Těsně před posledním hvizdem rozhodčího jsem na hřiště poslal Pepu (Vancl) s tím, že zkusí odchytat penalty. Neměl to vůbec lehké,protože si každý říkal: „To je jasný,  Pepa nějakou chytne.“ Takže on mohl jenom ztratit. Naštěstí to zvládl a paradoxně chytil tu, která byla nejlépe kopnutá. Doteď mně není jasné, jak tam tu ruku k  tyčce dostal. A protože se naši střelci (Teuber,Gult V., Hejný) nemýlili, jsou dva body naše. Tentokrát už to chvílemi vypadalo, že hrajeme fotbal a mně nezbývá než říci:  „Díky, pánové“.

Nejlepší hráči: Gult V., Teuber, Černý

Spartak Hajnice - FK Sokol Volanov 2:2 (0:2) na penalty 3:2

Slovo trenéra Vancla:

Tak máme za sebou první ze dvou velmi těžkých utkání toho prodlouženého víkendu. Je až zarážející jak se podobal prvnímu zápasu v Kalné. Opět jsme dostali brzy první gól, chvíli po něm z penalty za faul ve vápně druhý. Přesně jako v Kalné a i poločas skončil 0:2. Přestávka nám posloužila k tomu, abychom si řekli jaký jsme pašáci.  A stejně jako tam, tak i tady druhý poločas vypadal jinak.  A aby těch podobností nebylo málo, tak i naše góly padaly stejně. Na 1: 2 snižoval Míša na vlas stejným gólem (přehodil lobem brankáře , když na něj běžel sám). Na 2:2 dával stejně jako v Kalné Martin (Teuber) z blízka k tyči. Aby byla podoba dokonána, tak i penaltový rozstřel skončil vítězně pro nás. Zdá se to až neuvěřitelný, ale kdo oba zápasy viděl, tak ví, že je to tak.
Teď se ještě malinko vrátím k zápasu. Ke svému prvnímu zápasu v základu nastoupil Petr (Filip je zraněn) a moc se mu nepovedl. Zřejmě sehrála roli přemotivovanost a po pár nejistých zákrocích i nervozita, která se přenesla i na hráče.Kdo hrál fotbal, tak to zná. Čím víc chcete, tím míň to jde. Rozhodně bych mu nic nevyčítal. Do druhé půle nastoupil nestárnoucí Roman a i na mužstvu bylo znát, jak se uklidnilo. To platí pro  především Vráťu. Je moc dobře, že máme poměrně široký a hlavně vyrovnaný kádr.Když naskočí do zápasu někdo z lavičky, tak je to minimálně rovnocenná náhrada. Dobré je to, že ať je na lavičce kdo chce, tak není uražený, žije s mužstvem, a to je velké plus. Teď mám spíš dilema koho postavit, protože na základ má tak 15-16 hráčů a hrát jich může jen jedenáct.

Nejlepší hráči: Černý, Hejný, sourozenci Kajzrovi.

Spartak Hajnice - Sparta Pilníkov 0:0 (0:0) na penalty 2:3

Slovo trenéra Vancla:

Dnešní zápas byl především boj s převahou hostujícího celku, alespoň co se šancí týče. Párkrát při nás stáli všichni svatí a nakonec se nám povedlo dovést utkaní do remízového konce. Penalty -  to je vždy loterie, která nám tentokrát nevyšla.
K prvnímu zápasu za nás nastoupil Pepa (Černý) a bylo na něm vidět, že fotbal hrát umí. Balon mu vůbec nepřekážel, to spíš naopak, a bylo vidět, že zdaleka neukázal vše, co umí. Až se rozkouká, bude to velká posila. Hráčům toho moc vytknout nemůžu, snažili se, bojovali, ale fotbal se nám teď nějak nedaří. Hezkých kombinací bylo pomálu, spíš to je na náhodu. Taky si myslím, že nám chybí fyzička, a to se pak hraje těžko. Za tohoto stavu beru bod všemi deseti a musíme se rvát co to půjde o  každý další.

Nejlepší hráči: Hejný, Gult, Černý

Dolní Kalná B - Spartak Hajnice 2:2 (2:0) na penalty 5:6

Slovo trenéra Vancla:

Jaro jsme začali ještě hůř než jsme na podzim končili. Bylo to jak ve zlém snu. Byl to náš první zápas bez Leoše a bylo to až moc znát. Chvilkama to vypadalo,  jak když se malým dětem v lese ztratí máma (Leoš). Hráči jako by se viděli poprvé v životě a dát si tři přihrávky za sebou byl pro ně nadlidský úkol. Za Kalnou jsem mohl v první půli chytat já a nic by se nestalo. Velkým zklamáním byl pro mě výkon Romana Chromého, který dokázal prohrát snad pět ze čtyř soubojů. Ještě hůř byl na tom Láďa, který na levém kraji obrany jakoby ani neexistoval. Přes jeho stranu padly oba góly do naší sítě a ani u jednoho nemá čisté svědomí.

Hodně jsme přeházeli sestavu a začalo se to malinko lepšit. Myslím, že změna pomohla jak Míšovi, tak především Martinovi (Teuber), který se tím dostal daleko víc do hry..Láďa se v záloze taky probral a zlepšil. Přestávka nám posloužila k tomu, že jsme si řekli, že už se opravdu začala jarní sezóna a tedy už bylo na čase začít hrát fotbal. Dost tomu pomohl Martin (Vancl), který se snažil ostatní pořád hecovat a byl to právě on, kdo poslal hlavou  do brejku Michala. Ten chladnokrevně a s velkou bravurou proměnil. Kdyžpak Martin (Teuber) vyrovnáním ukázal, že pro nás bude opora, začal jsem tajně doufat v bod. Za to, že nakonec máme dva, můžeme poděkovat pevným nervům našich hráčů. Ať už to byl Míša 1x,Vráťa Gult 2x a především Vráťa Hejný 3x.

Hráčům patří poděkování za to, že to nezabalili ani za stavu 0:2, ale za mě musím říct: fotbal plakal.
Nejlepší Hráči: Jediný, kdo snese nejpřísnější měřítko, byl Vráťa Hejný. Smekám před jeho výkonem. Mladí se mají od koho učit, bohužel asi nedávají pozor a to je škoda. Mile mě překvapil i Vráťa Gult a nezklamali ani oba Martinové , Tom a Míchal.
Kvalitní výkon odvedli i rozhodčí v čele s p.Lebedou.